STAR TREK
 Star Trek > seriál >  informace o epizodách   

Seriál
Postavy
> Epizody
Svět
Tvůrci
19.3.2024, 06:38
<<< domů

seriál Andromeda
Podpořte vysílání slavné sci-fi ságy!
(Klikni pro vstup na stránku kampaně)



25. - "This side of Paradise"
("Na prahu ráje", vysíláno jako "Vyhnání z ráje")

premiéra 02.03.1967, česká premiéra 30.08.2002




Námět Jerry Sohl (pod pseudonymem Nathan Butler), D.C.Fontana
Scénář D.C.Fontana
Režie Ralph Senensky
Hudba Alexander Courage

Hvězdné datum 3417.3: Na planetě Omikron Ceti III byla před lety založena kolonie. Nedávno bylo ale zjištěno, že se v oblasti vyskytuje dříve neznámá smrtící radiace. Enterprise sem nyní přilétá a očekává, že kolonie bude mrtvá. Opak je však pravdou - původní skupina kolonistů je naživu a těší se pozoruhodně skvělému zdraví.




Zajímavosti a postřehy

--- Pracovní název epizody byl "The way of the Spores" (Cesta spór).

--- Jill Ireland (Leila Kalomi) byla dlouho (od roku 1968 do své smrti v roce 1990) manželkou Charlese Bronsona.

--- První verze příběhu se od konečného výsledku velmi lišily. Nebyly zamýšleny jako milostný románek pro pana Spocka, ale pro pana Sulu. McCoy diagnostikoval Suluovi chorobu, kvůli níž musel být vyřazen z aktivní služby a odejít z Flotily. V důsledku své choroby začal Sulu vidět život jinak - jsa osvobozen od povinností služby, dovolil si dokonce vztah s dívkou jménem Leila. Naštěstí byl infikován spórami a ty jeho chorobu vyléčily.
Spóry byly v této verzi příběhu prezentovány jako forma života s určitou kolektivní inteligencí a u infikovaných jedinců vytvářely dokonce telepatické propojení. Svými léčitelskými schopnostmi dokázaly doslova a do písmene vzkřísit mrtvého. Neinfikovaly jedince s určitou krevní skupinou a likvidovat se daly alkoholem. Původní příběh počítal se scénou, kde Kirk srazí Spocka k zemi a doslova mu nalije lihovinu do krku.
V poněkud překvapujícím závěru se mělo ukázat, že spóry jsou inteligentní, myslící a přátelské a nechtějí v tělech lidí pobývat proti jejich vůli.

--- Pro Franka Overtona byl Elias Sandoval předposlední rolí života: tři měsíce po natáčení, v dubnu 1967, zemřel na zástavu srdce.
Overton si zahrál epizodní roli i ve westernovém seriálu "Wagon Train", který byl jednou z inspirací pro koncept Star Treku. Sympatická shoda okolností, která dokazuje, že vesmír má smysl pro humor.

--- Zajímavý aspekt McCoyovy osobnosti se lehce projeví na konci epizody. Byl opravdu přesvědčen, že lékař bude zapotřebí i na planetě, kde nikdo nestůně - a nebo se jen snažil zajistit si doživotní bezpracný pobyt z titulu své funkce?

--- Když je Spock infikován spórami a zjišťuje, že je schopen milovat, má na sobě uniformu Flotily. Když se s ním a Leilou setkáme znovu, má na sobě Spock kombinézu kolonistů. Je mezi tím něco, co nám filmaři neukázali a nechávají nás domýšlet se? :)

--- Konečný název epizody je převzat z titulu stejnojmenné knihy (This side of Paradise, 1920) od Francise Scotta Fitzgeralda (1896-1940), česky vyšlo jako "Na prahu ráje". Tento název bohužel nebyl v českém překladu Star Treku použit a byl nahrazen názvem "Vyhnání z ráje", který předem odhaluje rozuzlení příběhu.

--- Kirk mluví o tom, že jeho plán na záchranu Spocka bude riskantní. Je evidentně mistrem v zlehčování. Tyč, kterou si Kirk přichystal na Spocka, nebyla dutá trubka - byla plná! Vzhledem k tomu, že se děj odehrává na hvězdné lodi, pravděpodobně šlo o tyč z nějaké tvrdé slitiny... a ohnula se jako máslo. Kdyby Spock s použitím takové síly udeřil Kirka do hlavy, bylo by vymalováno - a to doslova.
Na druhou stranu ani kapitán Kirk nebude z nejslabších - úder, který ohnul takovou tyč, by každého obyčejného rváče odhodil tři metry dozadu. Lze z toho usuzovat, že lidé budoucnosti přecejen nejsou úplně stejní jako my, jak se nám a Khanovi v minulém díle snažili namluvit? Kolik eugenických nadlidí se vmísilo do běžné populace a předalo své geny dál?

--- Jsou spóry inteligentní, svým způsobem? Pokud ne, proč se usadily jen v kolonistech a ne v jejich zvířatech? Biologicky je přece skot lidem poměrně podobný - narozdíl třeba od obojživelníků. Znamená to snad, že spóry si záměrně vybírají inteligentní hostitele? K čemu je potřebují? Jsou opravdu přátelské a neškodné, nebo to je jen zdání, způsobené tím, že zatím neměly jak uškodit?

--- Mátový julep, též Mint julep: 5 až 6 čerstvých mátovych lístků, lžička práškového cukru, 2 lžičky vody, 6 kostek ledu, střik Angostury Bitter, 600 cl Bourbon Whisky, na ozdobení čerstvá snítka máty. Postup přípravy: 1). V mrazničce necháme sklenici nebo stříbrný pohár vychladit. 2). Odděleně v nádobě smícháme 5 až 6 mátových lístků s cukrem a vodou. Mátové lístky lehce rozmělníme. 3). Sklenici nebo stříbrný pohár vyndáme z mrazničky, přidáme rozmělněné mátové lístky s cukrem a polovinu rozdrceného ledu. Přidáme Angosturu a 2 cl whisky. Zamícháme. Sklenici naplníme po okraj ledem a přidáme zbylou whisky. Potom mícháme tak dlouho, až se sklenice orosí. 4). Ozdobíme čerstvou mátou a podáváme s krátkým brčkem. Používají se i jiné druhy alkoholu, například gin nebo šampaňské, ale výsledek není klasický jižanský Mint julep. Recept vypůjčen na http://recepty.uzdroje.cz/.


Shrnutí děje (přeskočit)

Hvězdné datum 3417.3: Enterprise přilétá k planetě Omikron Ceti III, kde se před třemi lety usadila skupina zemědělsky založených kolonistů pod vedením Eliase Sandovala. Kirk očekává, že všichni na planetě budou mrtví. Nějaký čas poté, co se Sandovalovi lidé na planetě usadili a spojení s nimi bylo přerušeno, bylo totiž objeveno do té doby neznámé Bertholdovo záření, při delším působení způsobující rozklad živočišné tkáně - a ukázalo se, že právě v oblasti Omikronu Ceti je vesmír Bertholdovým zářením doslova prosycen.
Jaké je však překvapení lidí z Enterprise, když návštěva planety odhalí, že Sandovalova skupina je zdravá, dobře naladěná a má se naprosto skvěle...

Ve skutečnosti jsou kolonisté až moc zdraví a mají se až moc dobře - třebaže na planetě není ani živáčka, protože veškerý živočišný život usmrtily Bertholdovy paprsky. Sandoval je tajnůstkář a odmítá odhalit pravdu - a odmítá dovolit evakuaci kolonistů z planety.
Pravda se ukáže teprve když se Spock znovu setká s Leilou Kalomi - půvabnou vědkyní, která do něj byla před šesti lety zamilovaná během jeho pobytu na Zemi, ale její láska nebyla vyslyšena, protože Spock nebyl schopen takových citů. Leila si vezme Spocka stranou a za pomoci praktické ukázky mu vysvětlí, jak se to vlastně má se zdravím kolonistů: v podivných rostlinách, kterých je všude po planetě plno, dozrávají spóry. Ty se uvolňují do vzduchu a vdechnutím se dostávají do těla. V důsledku toho je člověk daleko citlivější, mírumilovnější a vnímavější po emocionální stránce. Jako vedlejší účinek vyvolávají spóry silnou fyzickou odolnost: jimi infikovaný člověk je imunní dokonce i proti Bertholdovu záření. Spóry přinášejí lidem dobro, harmonii a lásku. Spock teď s nemalým překvapením zjišťuje, že... je schopen milovat. Není divu, že nepospíchá s odpovědí na kapitánovo volání.

Kirk s ostatními se vydá hledat podivně se chovajícího Spocka. Když ho najdou, Kirk se pekelně naštve: Spock tu blázní s jakousi blondýnkou, visí hlavou dolů ze stromu a směje se - a odmítne splnit přímý rozkaz! Spock ovšem ze stromu přecejen sleze a slibuje kapitánovi vysvětlení. Odvede skupinu k několika Rostlinám a ty vypustí své spóry. Kirk však narozdíl od ostatních není nakažen, snad proto, že stál nejdál a včas si zakryl tvář. A nebo snad z jiného důvodu?
Nákaza se začne rychle šířit mezi členy výsadku. Lidé infikovaní spórami pociťují neobyčejnou touhu vystavit tomuto zázraku ostatní, kteří dosud neprozřeli - a tak netrvá dlouho a rostliny se spórami se dostanou až na Enterprise, kde se spóry rozšíří ventilačním systémem.

Kirk se vrátí na Enterprise a chce se spojit s Flotilou - jenže najde můstek prázdný a právě odcházející Uhura mu rozverně sdělí, že "všechny frekvence jsou fuč": zkratovala veškeré spojení kromě systému komunikátorů. Netrvá dlouho a Kirk zůstane na lodi sám - zlomen beznadějí a pocitem ztráty. Ani se nebrání, když na něj vystřelí spóry ukrytá Rostlina, které si předtím nevšiml...

A tak Kirk konečně pochopí, jaké nezměrné, nesobecké dobro spóry přinášejí lidem. Rozhodne se proto připojit se ke svým lidem dole. Spojí se se Spockem a tuto radostnou novinu mu oznámí. Pak si zabalí věci a už už odchází, když si na něco vzpomene. Zadá kombinaci na trezoru a vyndá kazetu s jedním ze svých vyznamenání, které získal ve službě na Enterprise. Otevře ji a pohlédne na lesklý kousek kovu, která pro něj tolik znamenal - a náhle pocítí podivné rozladění, neklid a potlačovanou hořkost. Vezme své zavazadlo a vyrazí k transportní místnosti. Už se chystá přenést pryč a definitivně tak opustit svou loď bez možnosti návratu - když vtom se vrátí onen pocit neklidu, který pocítil před chvílí ve své kajutě, a udeří ho do týla s razancí warpem vystřelené lokomotivy. Tohle prostě nemůže, nedokáže a nesmí udělat! Jeho loď je to jediné na čem záleží - co je ve srovnání s tím nějaký vnitřní mír a blaho! On patří sem, a kdo by ho odtud chtěl dostat, ten si to šeredně odskáče.
A tak kapitán James T.Kirk, díky lásce ke své lodi, bezděčně objevil lék proti spórám: prudké emoce.

Kirk si ale uvědomuje, že pět set lidí sám zpacifikovat nedokáže, že naléhavě potřebuje pomoc - a nejvhodnějším mužem pro takovou věc je pan Spock. Bohužel se právě také sám nachází pod vlivem spór. Ale nic není ztraceno - pouze to bude poněkud riskantní podnik. Kirk Spocka vyláká na palubu pod záminkou přesunu vybavení z lodních skladů na povrch planety - jakmile odejde z lodi poslední člověk, už nebude možné se pro cokoliv vrátit. Spock uzná že tento argument je logický a nechá se přenést na palubu - jen proto, aby stanul tváří v tvář vzteklému Kirkovi s kovovou tyčí v ruce a vražedným výrazem v očích. Spock zprvu nechápe, proč kapitán hovoří o jakémsi zrádném automatu se špičatýma ušima a ohání se tím nebezpečně vypadajícím kusem kovu. Kirkovy urážky však postupně přitvrzují, až je toho příliš i na Spocka. Rozzuřený Vulkanec se vrhne na svého bývalého přítele s úmyslem zašlapat ho do země - a probere se až v okamžiku, kdy stojí rozkročen nad Kirkem a chystá se mu rozbít hlavu kovovou stoličkou. Ano, opravdu to byl riskantní podnik - nechybělo mnoho a Spock by Kirka zabil dřív, než by se mu podařilo začít zase uvažovat logicky.
Kirk a Spock začnou pracovat na způsobu, jak vrátit k normálu i zbytek infikovaných. Jistě by bylo nemoudré pokoušet se vyvolat rvačku mezi pěti sty lidmi. Některé infrazvukové frekvence však u lidí dokáží způsobit agresivitu stejně silnou, jakou právě Kirk vyvolal u Spocka. Netrvá dlouho zapojit infrazvukový vysílač do komunikačních systémů a pak už je jen otázkou času, než mezi lidmi, vydrážděnými infrazvukem, propuknou první šarvátky.

Láska mezi Spockem a Leilou tak končí. Oba za těch pár hodin mnoho získali, ale mnoho i ztratili: ona svou životní lásku, on schopnost jí její city oplatit. Zbyla jen prázdnota a smutek - smutek dost silný na to, aby v Leile zabil její spóry.

Sandoval, také nakonec zbavený vlivu spór, si konečně uvědomí, že poslední tři roky života promarnil. Spóry daly kolonistům mír, klid a harmonii. Daly jim ráj na Zemi a tím jim vzaly jakékoliv ambice, jakoukoliv snahu či potřebu o něco usilovat. Nebudovali, neobjevovali... stačilo jim prostě jen žít. Vzhledem k tomu, že bez vlivu spór nelze na Omikronu Ceti v záplavě Bertholdových paprsků v žádném případě přežít, souhlasí s opuštěním planety a přesídlením jinam. Je to přijatelnější než se znovu vrátit do... kam vlastně? Do ráje, a nebo do pekla?


Památné citáty

Kirk: "Další sen který selhal. Není nic smutnějšího. Ti lidé sem ze Země letěli rok, došli až sem... a zemřeli."

McCoy: "Nerad bych se mýlil, je to jen odhad, ale řekl bych, že ten člověk žije!"

McCoy: "Srdce, plíce bezvadné. Koordinace bezvadná. Reflexy bezvadné. Ještě pár takových a můžu do důchodu."

Spock: "Nikdy jsem nechápal ženskou schopnost vyhnout se přímé odpovědi."

Spock: "Emoce jsou mi cizí. Jsem vědec."
Leila: "Tomu možná věří ostatní, tví druhové, tvůj kapitán... ale já ne."

Sandoval: "Nikdo zde nezemřel."
Kirk: "A co vaše zvířata."
Sandoval: "Jsme vegetariáni."
Kirk: "To není odpověď na otázku, pane. Proč všechna zvířata uhynula?"
Sandoval: "Kapitáne, vyzdvihujete zcela nepodstatné věci."

Spock: "Tomu, co tu popisuješ, se kdysi říkalo pilulka štěstí. A ty, jakožto vědec, bys měla vědět, že je to nemožné."

Spock: "Miluji tě. Mohu milovat..."

Spock: "Tamten vypadá jako drak. Vidíš jeho ocas? Ty hřbetní ostny?"
Leila: "Nikdy jsem draka neviděla."
Spock: "Já ano. Na Beringaria 7. Ale ještě nikdy jsem nepozoroval mraky. A duhu. Víš, můžu ti přesně říct, proč se na nebi objevuje, ale zabývat se její krásou mě nikdy nenapadlo."

Kirk: "Spocku?"
Spock: "Jo, co chcete?"
Kirk: "Spocku, jste to vy?"
Spock: "Jo, kapitáne - co chcete?"
Kirk: "Kde jste?"
Spock: "Nemyslím že bych vám to chtěl říct."

Spock: "Evakuace se nekoná, Jime."

Kirk: "Člověk zakrní, když nemá ambice být něčím víc než je."
Sandoval: "Máme co potřebujeme."
Kirk: "Kromě výzvy."

Kirk: "Tak pojď ty vzpurnej nevěrněj automatickej míšenče. Promluvíme si o dezerci z mojí lodi."
Spock: "Termín míšenec je snad použitelný, ale automatický je nepřesné. Automatický může být stroj, ne člověk."
Kirk: "Proč si myslíš že jsi člověk? Jsi přerostlej zajíc s hyperaktivníma žlázama!"

Spock: "Kapitáne... udeřit jiného důstojníka je přestupek na vojenský soud."
Kirk: "Když budeme oba v cele, kdo potom sestaví ten vysílač?"

Leila: "Nikdy jsi mi neřekl, jestli máš i druhé jméno."
Spock: "Nevyslovila bys ho."

Sandoval: "Přemýšlel jsem, jakou práci bych vám přidělil."
McCoy: "Co tím myslíte, jakou práci? Jsem doktor!"
Sandoval: "Teď už jistě ne. Nepotřebujeme tady doktora."
McCoy: "Že ne? Chcete vidět jak rychle vás dostanu do nemocnice?"

McCoy: "To je podruhé co byl člověk vyhnán z ráje."
Kirk: "Tentokrát jsme odešli sami. Možná pro ráj nejsme stvořeni. Třeba máme v životě bojovat, drát se vzhůru, rvát se o každou píď. Možná se nemůžeme procházet za zvuku loutny, ale musíme pochodovat za zvuku bubnů..."

Spock: "Nemám k tomu co říct, kapitáne. Kromě toho, že jsem poprvé v životě... byl šťastný."

 <<< předchozí   následující >>> 

 Sekce: epizody 


 <<< předchozí   následující >>> 


 Osoby a obsazení 

James Kirk:
William Shatner
Spock:
Leonard Nimoy
McCoy:
DeForest Kelley
Sulu:
George Takei
Uhura:
Nichelle Nichols
Leslie:
Eddie Paskey
Leila Kalomi:
Jill Ireland
Elias Sandoval:
Frank Overton
nadpor. Kelowitz:
Grant Woods
por. DeSalle:
Michael Barrier


 Důležitá data 

Nástin příběhu
8.9.1966
První verze scénáře
11.10.1966
Konečná verze scénáře
15.12.1966
Natáčení probíhalo počátkem ledna 1967


[nahoru][domů][kontaktní mail]
Star Trek - by Desilu studios
 Poslední úprava 01.01.1970 
 Design, content & idea © ToS (The only StarTrek) team 2002