Scénář Gene L.Coon
Režie Joseph Pevney
Hudba Alexander Courage

Hvězdné datum 3196.1: Na planetě Janus VI by kromě kolonie pozemských horníků nemělo být vůbec nic živého. Přesto ve zdejších pergiových dolech cosi vraždí horníky a sabotuje důlní systémy. Enterprise přilétá na Janus VI, aby horníkům poskytla vojenskou ochranu. Záležitost je však složitější, než aby se dala vyřešit výstřelem z phaseru.

---

---

 Hortu vytvořil Janos Prohazka, výtvarník, maskér a kostymér. Inspiroval se svou předchozí prací na seriálu The Outer Limits (Krajní meze), kde vytvořil obřího jednobuněčného mimozemšťana. Prohazka až na vyjímky své výtvory i hrál - vyráběl masky různých oblud přímo na své tělo.
Vypráví se, že Prohazka jednou vzal svou výše zmíněný kostým améby a vplazil se v něm do kanceláře svého přítele Gene Coona, aby ho vystrašil. Coon - v té době jeden z hlavních scénáristů Star Treku - byl kostýmem nadšen a rozhodl se napsat epizodu, v níž by podobnou bytost použil. Tak vznikl nápad natočit The devil in the dark.

 Scéna s horníky pronásledujícími zraněnou Hortu není nepodobná scéně s vesničany, pronásledujícími Frankensteinovu obludu. Záměr tvůrců, nebo náhoda?

 Povrch Horty byl vyroben z různě zbarvené pěnové gumy. Uvnitř byla soustava popruhů, které držely skořápku ve správné poloze. Celý mechanismus byl ovládán Janosem Prohazkou a pohyboval se na podvozku, podobném skateboardu. Některé oblasti těla Horty byly vyplněny nafukovacími gumovými měchýři, aby mohly pulsovat.

 Hlasové herectví Leonarda Nimoye během splynutí s Hortou je nezpochybnitelné, třebaže český dabing ho ne zcela vystihuje. Největší herecký výkon epizody - a možná i celého Star Treku - však předvedl William Shatner:
Při natáčení druhé poloviny epizody, během scén s pronásledováním postřelené Horty, byl Shatner odvolán k telefonu. Volali mu, že jeho otec právě skonal. Shatner odmítl nabídku na přerušení natáčení a epizodu bez přestávky dokončil, aniž na něm bylo cokoliv znát. Tím dokázal, že je stejně odhodlaným, dynamickým a schopným hercem, jako je jeho Kirk odhodlaným, dynamickým a schopným kapitánem hvězdoletu.

 Šéf ostrahy, nadporučík Giotto, si ve Star Treku ještě zahrál. Tentokrát ovšem značně povýšil, protože dostal roli komodora Roberta Wesleyho.

 Skutečně Horta považuje uši za nejpřitažlivější část lidské anatomie, nebo si to Spock vymyslel, aby pozlobil doktora? Vulkanci sice prý nemohou lhát, ale co když i to je lež? :)

Hvězdné datum 3196.1: Pergium je vzácný minerál, užívaný v systémech podpory života. Na planetě Janus IV se vyskytuje ve více než dostatečném množství, spolu se spoustou dalších rud a minerálů - je tedy logické, že právě zde byla založena důlní stanice. Zdejší horníci však poslední dobou začali mít vážný problém: od té doby, co před třemi měsíci odkryli novou a neobvykle bohatou vrstvu, se po dole plíží tajemná hrozba. Nějaký neznámý, zpola přízračný tvor je jednoho po druhém pobíjí a sabotuje důlní zařízení. Prochází skrz pevnou skálu, jako by tam ani nebyla, a vynořuje se na nejneočekávanějších místech stále blíže a blíže povrchu. Po těch, které tvor přepadl, nezůstalo nic než černý škvarek - podle všeho používá velice silnou kyselinu, kterou poškozuje i důlní stroje. Jediný muž, který přežil setkání, ohlásil, že jeho výstřely toho tvora ani nezpomalily...
Hlídkování nepomáhá, zemřely už desítky lidí a veškerá těžba se musela zastavit. Vrchnímu důlnímu inženýrovi Vanderbergovi nezbývá než zavolat na pomoc Hvězdnou flotilu. K planetě brzy dorazí loď Enterprise, která má záležitost vyřešit.

Senzory nedokázaly na planetě zaregistrovat žádné známky života, kromě horníků. Kirk a Spock se sejdou s Vanderbergem, aby projednali celou věc. Spock si na Vanderbergově stole všimne pozoruhodně symetrické kulovité konkrece z čistého křemíku - suvenýru z nejnižšího patra dolu. Jsou jich tam dole prý celé tisíce. Jsou bohužel k ničemu, nekouká z nich vůbec žádný zisk.

Zatímco Kirk jednal s Vanderbergem, o pár pater níž znovu udeřil tajemný útočník. Usmrtil horníka strážícího reaktor, proleptal se skrz izolační vrstvu a odnesl chladící čerpadlo. Horníci nemají náhradní, jejich reaktor už je zastaralý typ. Pokud se nepodaří čerpadlo získat zpět, nebo sehnat náhradní, horníci budou muset planetu opustit - jinak jim zbývá buď odstavit reaktor, udusit se a zmrznout, nebo ho nechat běžet a zemřít na ozáření, až se reaktor roztaví. Scotty se sice pokusí zflikovat náhradní, ale velké naděje tomu nedává.
Spock si uvědomí důležitou věc: to, že bytost ukradla právě chladící pumpu, znamená, že je inteligentní a snaží se horníky vyštvat z planety. Ale proč? Proč právě teď? Důl už na planetě funguje přes padesát let. A navíc, jaktože senzory nenašly žádné známky života? Spock navrhuje možnost, která se zdá přitažená za vlasy snad i jemu samotnému - mohla by to být forma života na bázi jiného prvku než uhlíku. Například na bázi křemíku, uvědomí si, když jeho pohled padne na křemíkovou konkreci na Vanderbergově stole. Hlavou mu probleskne nápad, který je příliš bláznivý, než aby ho chtěl ventilovat veřejně (ještě ke všemu před doktorem McCoyem, který považuje existenci křemíkového života za vědecký nesmysl). Kirk přikáže vybavit jednotky z Enterprise phasery typu 2, silnějšími než jsou phasery horníků, v naději, že proti životu na bázi křemíku budou co platné. Spock nastaví svůj trikordér tak, aby registroval pohybující se křemíkové sloučeniny.
Když se poblíž ozve výkřik leptaného člena zásahové jednotky, Kirk a Spock vyběhnou tím směrem. Nenajdou než chuchvalec spečených zbytků a čerstvě proražený tunel, vedoucí do nedohledna - dokonce ani s phasery by se nepodařilo udělat takový tunel tak rychle! Když se za nimi ozve šramot, oba se otočí právě včas, aby spatřili děsivého tvora: vypadá jako pulsující kupa hlušiny, která se sune po zemi směrem k nim. Výstřely tvora zaženou na útěk, ale nezabijí. Zbude po něm jen kus anorganické "pokožky" či "krunýře", připomínající nejspíš vláknitý asbest. Na trikordéru se ukáže pouze jediný křemíkový tvor v okruhu nejbližších sto padesátí kilometrů - což vede Spocka k přesvědčení, že by to mohl být poslední tvor svého druhu na planetě. Zabít takového tvora by bylo zločinem proti vědě. Ale Kirk argumentuje neméně přesvědčivě: ta bytost zabíjela, a ne jednou, z čehož lze usuzovat, že bude zabíjet dál. To znamená, že musí být zabita. Spock nesouhlasí, ale není mu to nic platné.

Vzápětí dostane Kirk špatnou zprávu: Scottyho improvizované čerpadlo mělo přímo jepičí život, právě odešlo a není šance na opravu. Reaktor se dostane na kritickou úroveň během deseti hodin, pokud se nepodaří najít ztracenou součástku. Kirk nařídí evakuaci stanice, ale Vanderbergovi lidé odmítají odejít. Budou tu bestii pronásledovat třeba s holemi, když to bude nutné. Kirk tedy z nich a ze členů zásahové jednotky sestaví smíšené skupinky, které nechá propátrávat důl. Sám se vydá do podzemí na vlastní pěst, jen v doprovodu Spocka.

Rozdělí se, Kirk se vydá jednou chodbou a Spock druhou s tím, že na konci se setkají. Kirk se ale dostane do jeskyně plné křemíkových konkrecí. Když o tom řekne komunikátorem Spockovi, ten ho varuje, aby žádnou nepoškodil. I kdyby to ale Kirk udělat chtěl, už to nestihne - v temném koutě jeskyně se něco mihne a vzápětí se tam podlomí jeden z kamenných sloupů, podpírajících klenbu. Cesta zpět je tak zavalena - Kirk naštěstí včas uskočil a přežil, ale ne dlouho. V jedné ze stěn se objevuje čerstvý tunel a z jeho hlubin se vynořuje děsivý obrys kamenného tvora.

Kirk pozvedne phaser... a tvor couvne. Kirk spustí phaser... a tvor se přiblíží. Je to jasné: tvor byl jednou zraněn a teď se obává phaseru - ale jakmile je phaser z dohledu, vrací se mu odvaha. Jinými slovy, patová situace. Ale proč nezaútočí? Vždyť jeden phaser ho zabít nedokáže, i na pouhé zranění byla předtím potřeba soustředěná palba ze dvou. Spock přispěchá kapitánovi na pomoc z druhého tunelu, ale Kirk na něj zavolá, aby nestřílel. Zdá se, že tvor nemá útočné úmysly. Přitom je ale zraněný a zraněné zvíře přece útočí instinktivně. To může znamenat jen jedno: není to zvíře, ale myslící bytost. Spock se rozhodne podstoupit s tvorem vulkanské splynutí myslí v naději, že se s ním tak dokáže domluvit.
Vyjde najevo, že tvor se nazývá Horta. Žije v podzemí a živí se skálou, kterou rozleptává svými kyselinami. Každých padesát tisíc let celá rasa vymře - všechny Horty zemřou, kromě jediné, která se stará o vejce celé civilizace. Když nadejde čas, vejce se vylíhnou a stará Horta je učí a stará se o ně, dokud nevyrostou. Celá civilizace je tak kompletně obrozena na příštích padesát tisíc let. To je důvod, proč senzory nenalezly víc než jednu jedinou známku života na bázi křemíku: všechny ostatní se mají teprve vylíhnout z vajec. Ano, přesně jak napadlo Spocka ve Vanderbergově pracovně: vylíhnou se z těch křemíkových konkrecí, které horníci ničili, rozbíjeli či odnášeli jako kuriozitu. Pak už je tedy jasné, proč tvor začal projevovat vůči horníkům nepřátelství: ohrozili svým chováním celou novou generaci. Horta se s nimi nemohla domluvit a nechápala, že nejednají ve zlém úmyslu. Proto napřela všechny své síly na to, aby horníky z planety vyštvala... a téměř se jí to povedlo. Teď už je ale pozdě - mnoho vajec bylo zničeno a ona sama umírá na zranění, které jí způsobili Spock s Kirkem svými phasery. Horta tedy vrátí Kirkovi chladící čerpadlo a chystá se v klidu zemřít spolu se svou civilizací.

Něco takového ovšem Kirk nechce připustit, aniž by se aspoň o něco nepokusil. Pošle nahoru pro McCoye, a když dobrý doktor dorazí, představí mu nového pacienta. McCoyovi nezbývá, než se postarat o tvora, jehož vědeckou nesmyslnost ještě včera hlásal. Naštěstí je lékařem vynalézavým, takže ho napadne Hortino zranění jednoduše vybetonovat.
Do místnosti už se ovšem mezitím hrnou rozzuření horníci, kteří zjistili, že Kirk a Spock tvora nehodlají zabít. Kirk jim musí pohrozit phaserem, což je viditelně vyděsí: on by byl opravdu schopen zabíjet vlastní lidi kvůli vraždící zrůdě?!

Kapitán však horníkům začne vše vysvětlovat - a zdá se, že to ti drsní muži chápou. Když se jim navíc vrátí čerpadlo, pochopí, že tvor nemá zlé úmysly. Kirk přijde s nápadem na mírumilovné soužití: až se malé Horty vylíhnou, bude jich všude kolem plno. Budou vrtat skrz skálu, dělat tunely - a horníci budou chodit za nimi a prostě jenom sbírat. Jeden druhého budou nechávat na pokoji a vše bude v pořádku - konec konců, Horty budou žít padesát tisíc let, tak proč by je mělo trápit pár horníků, kteří se nedožijí víc než stovky. Horníkům se tento návrh líbí a i Horta, která mezitím citelně pookřála, ho přijímá. Zdá se tedy, že tento spor je vyřešen k oboustranné spokojenosti.

Enterprise už je na cestě pryč, když se Horty začnou líhnout. Vanderberg chca nechca musí přiznat, že když si člověk jednou zvykne na jejich vzhled, je soužití s nimi celkem fajn. Spock ovšem nemá srdce říct mu to, co řekla Horta jemu: že Horty nemají o lidském vzhledu o nic lepší mínění, než lidé o hortím.

Horník: "Áaaahaaaaaaáááááááááááááá!"

Spock: "Vysvětlení existuje. Jen ho ještě nikdo neobjevil."

Appel: "Jste ostří hoši, co? Hvězdná loď, phaserové zbraně. Ale svou loď do tunelů nedostanete."

McCoy: "Jako kdyby spadl do nádrže nesmírně silné žíravé kyseliny."
Kirk: "Dost silné k naleptání kovů?"
McCoy: "Dost silné k naleptání čehokoliv."

Vanderberg: "Mě zajímají hlavně moji lidé, Kirku. Byli zavražděni. Najděte tu stvůru a zabte ji!"

Spock: "Co když existuje život založený na jiném prvku... například křemíku?"
McCoy: "Vytváříte přízraky, pane Spocku."

McCoy: "Život na bázi křemíku je fyziologicky nemožný. Zvlášť v kyslíkové atmosféře."

Kirk: "Má to spojitost?"
Spock: "To nevím."
Kirk: "Pokuste se."
Spock: "Již jsem doktorovi poskytl dostatečný důvod k pobavení. Raději bych ještě zvážil všechny možnosti."

Kirk: "Jak to jde, Scotty?"
Scotty: "Je to klempířův zlej sen, ale chvíli to snad vydrží."

Bezpečák: "Aiiáááááááááááááááá!"

Kirk: "Naším úkolem je chránit tuto kolonii a znovu zahájit těžbu. Nejsme zoologická výprava."

Spock: "Pravděpodobnost, že budeme oba zabiti je 2228.7 ku jedné."
Kirk: "2228.7 ku jedné? To je malá šance, pane Spocku."

Scott: "Má skvělá improvizace právě vzala za svý."

Spock: "Kapitáne, někdo nás sleduje."
Kirk: "Jste si jistý? Intuice?"
Spock: "Ne. Cítím to."

Spock: "Tvor je v této oblasti. Přepnu na snímání životních forem."
Kirk: "To není nutné. Vím přesně, kde ten tvor je."
Spock: "Kde?"
Kirk: "Pár kroků ode mně."

Horta: "Ne zabít já."
Kirk: "Co to znamená? Prosba o slitování, nebo slib, že nás nezabije?"

Horta / Spock: "Lítost. Tísíce. Démoni. Věčnost končí. Sál věků, Oltář zítřka. Vrahové. Zastavit je, zabít, oplatit. Stvůry. Konec života. Vrahové."

McCoy: "Pro boha svatýho!"

McCoy: "To nemyslíš vážně, ta věc je prakticky z kamene."
Kirk: "Pomoz mu, ošetři ho."
McCoy: "Jsem doktor, ne zedník!"

Horta / Spock: "Je konec. Nezdar. Vrazi vyhráli. Smrt je vítána."

Kirk: "První kdo vystřelí, je mrtvý!"

McCoy: "Probůh Jime, začínám si myslet, že bych vyléčil i deštivý den."

Spock: "Horta má velmi logickou mysl...a po těsném soužití s lidmi ji shledávám zvlášť osvěžující."

Kirk: "Až jednou Horta řekne dětem co hledat, budete až otravně bohatí."

Kirk: "Mám dojem, že jste pořád lidštější a lidštější."
Spock: "Vy... Kapitáne, nevím proč bych se měl nechat urážet!"