Scénář Gene L.Coon
Režie John Newland
Hudba Alexander Courage

Hvězdné datum 3198.4: Konflikt mezi Federací a Klingonskou říší eskaluje - blíží se válka. Kirk a Spock se pokouší ochránit obyvatele strategicky významné planety Organia před klingonskou okupací. Jejich snaha se však nesetkává s velkým úspěchem - vypadá to, že Organijcům se ta vyhlídka nijak zvlášť nepříčí.

---

---

 Klingony si vymyslel autor scénáře Gene L. Coon. Jméno jim však dal Gene Roddenberry - podle poručíka Wilbura Clingana, svého přítele a kolegy policisty z doby jeho služby u los angeleské policie.

 Opuštěný hrad na kopci je originál - jedná se údajně o archivní záběry jakési skotské tvrze. Městská brána, u níž se Kirk se Spockem zhmotní, je naproti tomu pravděpodobně pouze upravená kulisa z The cage.

 John Colicos, představitel Kora, si o pár let později zahrál zrádného vyjednavače Baltara v oblíbeném béčkovém sci-fi seriálu Battlestar Galactica (který má u nás shodou okolností stejný osud jako klasický Star Trek donedávna - všechny televize se mu vyhýbají jak prašivému psovi).

 V epizodě se několikrát objevuje jeden náznak toho, že Organijci nejsou jen tak nějaká druhořadá středověká civilizace: za prvé, zhmotnění dvou vesmírných cestovatelů jen tak ze vzduchu je vůbec nevzrušuje, a za druhé, navzdory absenci jakékoliv pokročilejší techniky se dveře síně Rady samy otevírají a zavírají. Lidé z Federace jsou však asi na samočinné dveře tak navyklí, že se nad tím ani nepozastavili.

 Není bez zajímavosti, že když už se Organijci museli vrátit do lidské podoby, jejíž hranice překročili už před celými věky, většina mužů si zvolila podobu důstojných starších mužů, zatímco většina žen se rozhodla přijmout podobu mladých a půvabných dívek. Že by ješitnost? :)

 Enterprise má v této epizodě (a rovněž v několika dalších) samočinný ochranný štít, který se zapne v okamžiku, kdy se blíží cizí těleso. Je to velice zajímavý nápad, který výrazně urychluje proces přechodu na pohotovostní režim - proč se asi neujal k širšímu využití? Možná se jednou stalo, že obsluha se spoléhala na automatickou aktivaci a automat selhal, díky čemuž byla loď zničena.

Hvězdné datum 3198.4: Planeta Organia je osídlena pouze primitivní civilizací na úrovni raného středověku a nemá prakticky žádné nerostné zdroje. Je to ale jediná planeta třídy M v daném sektoru na pomezí Federace a Klingonské říše, a jako taková je pro obě strany strategicky velice významná. Když vypukne válka mezi Federací a Klingony, dostane Enterprise rozkaz navázat s Organií kontakt a zajistit, aby se Organijci oficiálně připojili k Federaci dříve, než do oblasti dorazí Klingoni (což se může stát brzo, protože klingonské loďstvo už vstupuje do sektoru).
Po krátké bitvě s klingonskou výzvědnou lodí pronikne Enterprise k Organii. Kirk a Spock se přenesou na povrch, aby vylíčili Organijcům hrůzy klingonské nadvlády a nabídli jim úkryt pod křídly Federace se všemi výhodami z toho pramenícími. Enterprise dostane rozkaz počkat na orbitě a v případě předčasného příletu Klingonů se vypařit a přivést válečnou flotilu. Kirk ovšem netuší, že Organijci rezolutně odmítnou jakékoliv spojení s Federací a vůbec jakoukoliv účast v jakémkoliv konfliktu. Jsou to, zdá se, striktní pacifisté - i navzdory tomu, že jejich město má hradby jak z fantasy filmu a na kopci se tyčí opuštěná tvrz. Spock navíc s překvapením zjistí, že Organijci vůbec nejsou zaostalá kultura: jsou dokonale ustrnulá kultura. Už nejméně deset tisíc let tu nedošlo k sebemenšímu pokroku, což je pro inteligentní živé organismy zcela nenormální stav. Kirk se toho snaží využít a nabídne Organijcům materiální a technologickou pomoc Federace - ani tady však nepochodí. Organijci trvají na tom, že vůbec nic nepotřebují a že jim nehrozí žádné nebezpečí.
Kirk a Spock naopak v nebezpečí jsou: vzápětí na orbitu vstoupí klingonské invazní jednotky a na povrchu se zhmotní několik set po zuby ozbrojených Klingonů. Organijci to však očekávali (jeden z nich, Trefayne, je zřejmě tak trochu nadán jasnozřivostí) a bleskově připravili Kirkovi a Spockovi civilní převleky. Uniformy ukryli... ale spolu s nimi i phasery a komunikátory! Kirk by se cítil líp, kdyby je měl u sebe, ale teď už není čas. Do síně Rady právě vstupují Klingoni a jejich velitel, komandér Kor. Je to pomenší, ale statný Klingon s nedefinovatelným výrazem v obličeji - na první pohled přesně ten typ velitele koncentračního tábora, který posílá lidi na smrt mávnutím ruky, ale bezmezně miluje svá domácí zvířátka. To je tedy nový vojenský guvernér Organie: domorodci se asi mají na co těšit.

Kirk (nyní vystupující pod místním jménem Baroner) zaujme Kora hned od pohledu tím, že se neusmívá a nevítá okupanty tak jako všichni ostatní. Když se potom ještě ke všemu Klingonovi vzepře, Kor se zachová celkem neočekávaně: potěšen jeho upřímností a odbojností, zvolí si Kirka / Baronera za svou spojku s civilním obyvatelstvem. Spock, který se vydává za vulkanského kupce s trilliem a kevasem, dopadne poněkud hůř: Kor ho nechá podrobit výslechu za pomoci klingonského "prosévače vědomí". Přístroj však zřejmě nebyl na Vulkancích testován - Spock ho svými mentálními schopnostmi dokáže úspěšně oklamat a jeho identita kupce je tak potvrzena.
Kirk a Spock hloubají, jak s Klingony naložit. Je potřeba Organijce vyburcovat k tomu, aby se Klingonům postavili - a protože to nejde činy, musí to jít skutky. Naplánují proto zákeřný útok na klingonský muniční sklad. Úder se povede a organijská noc se rozzáří desítkami explozí.
Ani tento čin však nepohne organijskou Radu k akci. Navíc, když jim Kirk líčí své skutky a snaží se je vyburcovat, nemá ponětí, že je sledován: Klingoni umístili v síni Rady kamery a mikrofony. A tak do místnosti Kor se svými Klingony vpadne právě v okamžiku, kdy je Kirk v nejlepším. Organijci to vylepší ještě tím, že ve snaze zabránit dalšímu násilí odhalí Korovi Kirkovu pravou identitu - a tak Kirk se Spockem místo v čele odboje skončí ve vězení. Kor se ještě pokouší přimět Kirka ke spolupráci, ale ten z něj má jen legraci. Dostane tedy dvanáct hodin na rozmyšlenou...

Kirk a Spock se ocitají ve vězení, z něhož není úniku. Málem by už začali propadat trudomyslnosti, když vtom se otevřou dveře a vstoupí - Ayelborne, předseda Rady! Zvláštní lidé, tihle Organijci - napřed je vydají, pak vysvobodí, a to vše ospravedlňují tím, že se snaží zabránit násilí.
Ayelborne Kirkovi a Spockovi zajistí úkryt v sále Rady - tedy na místě, kde je Klingoni budou hledat ze všeho nejdřív. Ale přes to všechno si jsou Organijci naprosto jisti, že zde uprchlíkům vůbec nic nehrozí.
Když se Kor dozví, že vězni z Federace uprchli, není příliš nadšen. Ačkoliv se zdá, že se mu podobný postup příčí, nezbývá mu než vydat rozkaz k zahájení poprav rukojmí, které budou probíhat tak dlouho, dokud nebudou uprchlí zvědové vydáni nebo se sami nevzdají.
Kirk a Spock se však vzdát nehodlají. Ba naopak, vynutí si od Organijců vydání phaserů a komunikátorů a pustí se do odvetné akce. Organijcům je, zdá se, úplně všechno jedno: dokonce i to, že právě zemřelo dvě stě jejich lidí a totéž se bude opakovat po každých dvou hodinách. Je to smíření s osudem, nebo něco jiného?

Kirk a Spock úspěšně proniknou do pevnosti zabrané Klingony a dostanou se až do Korovy kanceláře. Kor, který se už zdá být zhnusený vším tím zabíjením nevinných, jejich příchod málem uvítá jako příjemnou změnu. Konec konců, už je pozdě na cokoliv - nahoře na orbitě se podle jeho zpráv právě schyluje k obrovské bitvě mezi Klingony a Federací. K bitvě, která rozhodne o osudu Galaxie na příštích deset tisíc let. A Kor si je prakticky jist tím, kdo vyhraje.
Do místnosti tou dobou dorazí klingonské stráže, které samozřejmě vetřelce viděly na bezpečnostních kamerách v Korově pracovně. Když se však strážní pokusí vystřelit, jejich zbraně se jim v rukou rozžhaví. Dokonce i těla protivníků jsou žhavá. Podobně dopadnou nejen Kirk se Spockem, ale také posádky všech pozemských i klingonských lodí na orbitě Organie. Když se Kor pokusí sebrat se stolu nůž na papír, s bolestí ho hned zase odhodí. Řečeno vědecky, veškeré prostředky ničení v dosahu teď mají teplotu tří set padesáti stupňů, aniž by k tomuto jevu existoval jediný logický důvod.
Nemá v tom prsty nikdo jiný než Organijci. Rozhodli se prostě, že násilí už bylo dost - že se už nebudou dívat na to, jak se tu jeden z druhého snaží navzájem vytlouct duši. A tak zasáhli: pokud se Klingoni a Federace neprodleně nedohodnou na ukončení nepřátelství, veškeré jejich branné síly, ať jsou kdekoliv, budou vyřazeny. Válčit se prostě nebude - a jednou, jednou se z Pozemšťanů a Klingonů stanou dokonce přátelé.
Organijci opravdu nejsou lidé na úrovni středověku. Vlastně to vůbec nejsou lidé - tu formu opustili už před miliony let a teď ji znovu přijali jen kvůli nečekaným návštěvníkům. Jejich skutečná podoba je mnohem praktičtější: čirá energie, čirá myšlenka. Vývojově jsou nad lidmi tak vysoko jako lidé nad amébami.

A tak skončila válka s Klingony - dřív, než stačila vůbec pořádně začít. Mohla to být velkolepá bitva, ale teď? Mír z donucení, což se nezamlouvá ani jedné ze stran, protože to je jako kdyby jim někdo vyfouknul všechny hračky a zkazil zábavu... Třebaže Kirk i Kor se nad tou myšlenkou jen pohrdavě ušklíbnou, je dost dobře možné, že se Klingoni a Federace skutečně jednoho dne stanou přáteli. Konec konců, i přes všechny názorové rozdíly mají opravdu až nepříjemně mnoho společného.

Kirk: "Hádali jsme správně. Jednání s Klingonskou říší jsou na pokraji kolapsu..."

Kirk: "Další Arménie, Belgie... slabí a nevinní, kteří se vždy nacházejí na invazních cestách."

Uhura: "Kód jedna!"
Kirk: "A je to tady, válka. Nechtěli jsme ji, ale je to tady."
Spock: "Je zajímavé, jak často vy lidé dostanete to, co nechcete."

Kirk: "Ujišťuji vás, že jestli tomu nezabráníme, Klingoni k vám vtrhnou stejně jistě, jako že zítra vyjde slunce."

Ayelborne: "Ujišťuji vás, že nám opravdu nic nehroizí. V nebezpečí jste tu vy."

Spock: "Je to laboratorní vzorek strnulé kultury."

Spock: "Nepříliš pěkné vyhlídky."
Kirk: "Máte dar vyjadřovat se zdrženlivě. Jsou to přímo příšerné vyhlídky."
Ayelborne: "Jsem Ayelborne, prozatimní předseda rady. Vítám vás."
Kor: "To děláš dobře."

Kor: "Kde je tvůj úsměv?"
Kirk: "Můj co?"
Kor: "Ten přihlouplý idiotský úsměv, který zde mají všichni ostatní."

Kor: "Zdravá, upřimná zášť. Jak osvěžující."

Kor: "Úsměvy. Úsměvy! Nevěřím těm, kteří to stále usmívají!"

Spock: "Promiňte, pane, nevšimli jsme si vás."
Klingon: "Příště koukej před sebe, nebo už nic neuvidíš."

Spock: "Kapitáne, raději bych zaměřil energii na splnění našeho úkolu."
Kirk: "Myslíte, že jsem mu chtěl rozbít hlavu?"
Spock: "Napadlo mě to."
Kirk: "Máte pravdu."

Kirk: "Sonický granát?"
Spock: "Se zpožděnou rozbuškou. V těch bednách jsou chemické třaskaviny, měla by to být pěkná podívaná."

Kor: "Zjevně nechápeš rozdíl mezi odvahou a ztřeštěností. Vždy umírají ti stateční - vojáci."

Kirk: "Zvykl jsem si na hrozbu smrti, ale nechci zemřít pro lidi jako jste vy."

Ayelborne: "Vaši věznitelé na vás chtějí páchat násilí. To nedovolíme. Přišel jsem vás odvést."

Kor: "Na dvoře mého velitelství bylo právě zabito dvě stě Organijců. Za dvě hodiny zemřou další dvě stě a potom další dvě stě, dokud nám nebudou vydáni špehové Federace. To jsou rozkazy komandéra Kora."

Kirk: "Pro některé věci stojí za to zemřít."

Kirk: "Jaké jsou naše šance na úspěch?"
Spock: "Je obtížné být přesný. Sedm tisíc osm set dvacet čtyři celých sedm ku jedné."
Kirk: "Je obtížné být přesný?! Sedm tisíc osm set dvacet čtyři ku jedné?!"
Spock: "Sedm tisíc osm set dvacet čtyři celých sedm ku jedné."

Kor: "Zatímco my tu sedíme, v kosmu nad námi se rozhodne o osudu galaxie na příštích deset tisíc let. Dáte si něco k pití?"

Ayelborne: "Je nám líto, že jsme nuceni zasáhnout, pánové, ale nemůžeme dovolit, abyste si ublížili."

Kirk: "My máme právo..."
Ayelborne: "...vést válku? Zabíjet miliony nevinných lidí? Ničit život v planetárním měřítku? Tohle obhajujete?!"

Spock: "Fascinující. Ryzí energie. Ryzí myšlenka. Jsou absolutně nehmotní. Nám zcela neznámý život."