Scénář Robert Bloch
Režie Joseph Pevney
Hudba Gerald Fried

Hvězdné datum 3018.2: Při průzkumu planety Pyris VII nalezne výsadek středověký hrad, zabydlený čarodějkou a černokněžníkem. Lidé z Enterprise se dostávají do moci černé magie, nebo to alespoň tak vypadá. Než se Kirk a Spock budou moci postavit svým protivníkům, budou se muset nejprve vypořádat s vlastním strachem.

---

---

 Stříbrný přívěsek ve tvaru Enterprise, který v této epizodě hrál tak důležitou roli, je nyní v inventáři Národního muzea letectví a kosmonautiky Smithsonova institutu - stále ještě zalitý do průhledné pryskyřice. V tomtéž muzeu si lze mimochodem prohlédnout i natáčecí model Enterprise, který Paramount daroval Smithsonově institutu v roce 1974.

 Američtí televizní tvůrci mají ve zvyku dělat epizody tematicky odpovídající období, kdy má být daná epizoda vysílána. Následky známe všichni - je to onen podivuhodný jev, kdy se najednou v osmdesáti procentech u nás vysílaných amerických seriálů objeví epizody s vánoční tématikou, třebaže za oknem je léto a třicet stupňů ve stínu. Ani tvůrci Star Treku jednou neodolali pokušení udělat tematickou epizodu, tentokrát s motivem Halloweenu - a výsledkem je právě tato epizoda, která byla vysílána jako halloweenský speciál roku 1967. Tím naštěstí tradice tematických epizod ve Star Treku skončila.

 Epizoda obsahuje půvabný vtip, který se bohužel nepodařilo převést do češtiny. Ve scéně, kde jsou Spock, Kirk a McCoy v hladomorně přikováni ke stěně, se Kirk obrátí k McCoyovi a osloví ho "Kostro". Pak se zarazí, když mu padne pohled na kostru, visící na zdi vedle McCoye, a opraví se: "doktore". Po zbytek epizody už potom McCoye pečlivě oslovuje jen "McCoyi" nebo "doktore".

 Nitě? Skutečně se od mimozemšťanů na konci epizody táhly tlusté, černé, nezaretušované nitě? Ale kdeže, to byly určitě jen subprostorové siločáry - nepochybně šlo o tvory existující v několika dimenzích zároveň. Trocha fantasie nikoho nezabije, nebo ano? :)

 Figurky, znázorňující pravou podobu mimozemšťanů, byly vytvořeny z některých skutečně bizarních materiálů - například z krabích klepet a štětek na čištění láhví.

 Scénárista Robert Bloch opět nedokázal odolat a stejně jako ve What are little girls made of?, i v této epizodě roztrousil několik narážek na dílo svého přítele H.P.Lovecrafta. Nejsou tak zjevné jako v "Děvčátcích", ale nechybí tu zmínka o "Starších" a sama myšlenka lidem nadřazených mimozemšťanů s magickými schopnostmi je velmi lovecraftovská.

 Co měli Korob a Sylvia za úkol na Pyris VII? Měli snad vybudovat základnu, která by sloužila jako přístaviště pro další výpravy z jejich galaxie? Pokud by chtěli lidi jenom studovat, mohli si přece zvolit planetu obydlenou - s trochou štěstí by se mezi lidi dokázali vmísit bez podezření.

 Poněkud bizarní shodou okolností je skutečnost, že epizoda Catspaw se vysílala skoro na den přesně měsíc předtím, než představitel Koroba, Theodore Marcuse, zahynul při autonehodě.

Hvězdné datum 3018.2: Enterprise zkoumá planetu Pyris VII, další v řadě zdánlivě pustých a nezajímavých planet. Něco se však na povrchu přecejen děje: tříčlenný výsadek ve složení Scott, Sulu a vojín Jackson se přestane hlásit a nedaří se s ním navázat spojení. Nakonec se ohlásí samotný Jackson a vyžádá si pro sebe přenos na palubu. Kirk by mu moc rád položil otázku ohledně osudu zbylých členů výsadku; Jackson však padne mrtev k zemi, jakmile je přenos dokončen. Z jeho nehybných, mrtvých úst zazní děsivé varování: na Enterprise spočívá kletba a pokud loď neodletí, všichni zahynou...

Kirk na kletby nevěří a nehodlá nechat Sulua a Scottyho tam dole bez pomoci. Přenese se proto s McCoyem a Spockem dolů na povrch, přímo doprostřed oceánu husté mlhy, která by se za daných teplotních a atmosférických podmínek vůbec neměla vytvářet a kterou také senzory Enterprise předtím nezaznamenaly. Než se výsadek stačí pořádně rozkoukat, spojení s lodí je přerušeno a vzápětí se z mlhy zjeví tři ohavné čarodějnice, kvílející cosi o kletbě. Ani to Kirka nedokáže odradit - jenže je to samozřejmě teprve začátek.
Spockovi se trikordérem podaří zaměřit známky života a výsadek se vydá jejich směrem. Nenalezne však ztracené členy posádky. Namísto toho zde stojí hrad, který jako by se vynořil přímo ze špatného horroru. Ke všemu ještě hned za branou přeběhne výsadku přes cestu černá kočka (s diamantovým přívěskem na krku), díky čemuž Kirk získá dost neodbytné podezření, že si tu někdo hraje na halloween. Toto podezření ještě zesílí, když se všichni tři dobrodruzi náhle propadnou podlahou a probudí se až přikovaní v hladomorně, plné středověkých mučících nástrojů a kostlivců ze školního kabinetu.

Překvapením zkrátka není konec - vypadá to, jako by se někdo pokoušel výsadek z Enterprise vyděsit na instiktivní úrovni, s použitím věcí, které jsou v kolektivní paměti lidstva zapsány jako hrůzné a děsivé. Samozřejmě, ve dvacátém třetím století už lidé vnímají trochu jinak, ale to, co je považováno za děsivé, je v lidské mysli stále zapsáno. Například tradiční děs ze zombies, živých mrtvých. A když už mluvíme o zombies, do hladomorny právě vstoupili Scott a Sulu s nezvykle prázdnými výrazy ve tvářích. Jejich oči vypadají jako oči nadrogovaných. Nechovají se nepřátelsky, ale bohužel ani nijak zvlášť přátelsky: odpoutají zajatce od stěny a chtějí je někam odvést, ale namířený phaser nenechává nikoho na pochybách, jak by dopadl pokus o odpor.
Kirk se samozřejmě o odpor pokusí, pokusí se Scottovi vzít phaser. Po krátkém zápase se ale náhle všichni objeví někde úplně jinde. Vypadá to tu jako trůnní síň hradu a na trůně sedí holohlavý muž středního věku, kterému dělá společnost naše známá černá kočka: prototyp černokněžníka z pohádek, se vším všudy včetně kouzelné hůlky. Představí se jako Korob a nezdá se, že by choval nepřátelské úmysly. Samozřejmě, lidé z Enterprise nejsou uneseni - vždyť oni sami přišli, i navzdory několikanásobnému a zjevnému varování. Z rozhorovu s Korobem jen tak mezi řečí vyplyne, že on sám nepochází z této planety.
Korob se pokouší výsadek z Enterprise uplatit drahokamy, jestliže se nebudou na nic vyptávat a dobrovolně opustí planetu. Lákadlo však nefunguje: na Enterprise si takových drahokamů můžou přece vyrobit tuny. Mezitím se Korobova kočka někam vytratí a vzápětí se objeví ne nezajímavá černovlasá žena s diamantovým přívěskem na krku. Korob ji představí jako svou kolegyni Sylvii.

Sylvia je jiná než Korob: ráznější, tvrdší, zřejmě i lstivější. Je evidentně pyšná na své magické schopnosti, které jí dávají moc nad bezvýznamnými Pozemšťany. Brzy se ukáže, že narozdíl od Koroba nemá v úmyslu výsadek z Enterprise propustit tak snadno. Má jisté otázky, na které chce odpověď. Jestliže nebudou spolupracovat, vyhrožuje bolestivým získáním žádaných informací přímo z mozků, dokonce zničením Enterprise. Hned také předvede, že k takovému činu schopnosti i moc má - vytáhne drobný stříbrný model Enterprise, připevněný na řetízku, a cokoliv s tím modelem udělá, projeví se na skutečné lodi!
Na Korobovi je vidět, že by rád ušetřil lidi z Enterprise trápení, proto Kirka žádá, aby dobrovolně promluvil o věcech, na které se Sylvia ptá: o pozemské vědě a technice a o jejich možnostech. Nechá se však snad až příliš unést a prozradí, že oni sami ovládají telekinezi a mají schopnost přeměny hmoty na úrovni atomů. Sylvii Korobova užvaněnost očividně dost rozladí - je zřejmé, že prozradil něco, co říct neměl. Kirk a Spock se zčistajasna znovu ocitnou v hladomorně; McCoy tentokrát chybí a kdo ví, jaké s ním mají ti podivní čarodějníci záměry.
Kirk se Spockem rozebírají situaci a přijdou na několik zajímavých věcí. Za prvé, všechno to okolí je evidentně vyrobené na základě informací, získaných z lidské mysli. Korob a Sylvia se pokoušeli zřejmě vyčíst obrazy z lidského vědomí a na základě nich vytvořit obraz realistického světa. Podařilo se jim ale napojit jen na podvědomou část mysli a z ní získali dojem, že čarodějové, černé kočky a melodramatické hrady jsou běžnou součástí každodenního života lidí. Vytvořili tak prostředí na základě lidských nočních můr - jejich cílem však nebylo vyděsit, ale otestovat, zkoumat. A za druhé, tihle dva rozhodně nejsou čarodějové... a zřejmě ani lidé. Pocházejí pravděpodobně z jiné galaxie a podle všeho jsou zřejmě předvojem větší migrace, možná dokonce invaze.

Ať už se Korob a Sylvia zodpovídají komukoliv a ať už jsou jejich úkol a jejich pravá podstata jakékoliv, zdá se, že Korobovi se celá záležitost poněkud vymyká z rukou. Sylvia totiž nalézá až přílišné potěšení ve své nově nabyté lidské podobě - ve světě pocitů, vjemů a emocí. Ignoruje zadaný úkol a opájí se nově objevenými krásami vesmíru. Navíc používá společné zdroje a nástroje pro svou vlastní zábavu, místo aby pracovala. A aby toho nebylo dost, nevidí nic špatného na svém krutém chování ke "vzorkům" Konec konců jim je svými schopnostmi a znalostmi dalece nadřazena, tak proč si s nimi trochu nepohrát. Třeba zrovna s kapitánem Kirkem. Sylvia se ho pokusí svést ke spolupráci, k tomu, aby se k ní přidal; slibuje mu, že ho také naučí využít jeho přirozené magické schopnosti. Kirk navenek souhlasí, ale pokouší se ji zmást, využít její nezkušenosti s lidskými vlastnostmi. Sylvia se chytí a vyzradí mu mnohá tajemství o svých lidech a o jakémsi "transmutoru", který je jejich zdrojem síly, zesilovačem přirozených magických schopností. Kirk však zapomene, že má proti sobě telepatku: Sylvia vycítí zradu a neuvěřitelně se rozzuří. Kirk skončí zpátky v hladomorně, dokud si vzteklá čarodějka nerozmyslí, co s ním vlastně provede.

Korob už má plné zuby toho, jak se jeho kolegyně bezcitně chová a jak ohrožuje úkol. Přijde vysvobodit Kirka a Spocka z vězení; pro ostatní zajatce však už záchrana není, nyní patří Sylvii. Když se však uprchlíci chystají k odchodu, jsou zaskočeni Sylvií, která brousí kolem hladomorny opět v podobě černé kočky - tentokrát však zhruba tři metry vysoké. Korob se ji pokouší zadržet, ale je rozmáčknut vyvrácenými dveřmi. Když Kirk vidí, že mu nemůže pomoci, vezme si aspoň jeho kouzelnou hůlku - napadne ho, že Sylvia by o ni mohla mít zájem, snad by ji mohl i použít proti ní. A pak ho napadne ještě jedna věc: co když tohle je ten transmutor, o kterém Sylvia mluvila?
Kirk a Spock vylezou z hladomorny dírou ve stropě, kudy se sem prve propadli. Po krátké bitce se zombíky Sulua, Scottyho a McCoye se zjeví Sylvia a pokouší se Kirka znovu přesvědčit, aby se přidal k ní - ale jejím jediným cílem je očividně získat "kouzelnou hůlku". Teleportuje se i s Kirkem do sálu, kde se poprvé setkali; když však Kirk nereaguje na prosby, vytasí proti němu phaser a dožaduje se vydání transmutoru. Tak přece, transmutor! Slavný zdroj magické moci! Kirk natáhne ruku, jako by jí chtěl přístroj podat - ale v poslední chvíli s ním švihne o stůl a roztříští ho na tisíce kousků.

V jediném zlomovém okamžiku zmizelo vše, co bylo s pomocí transmutoru vytvořeno a udržováno: hrad, hustá mlha, kostlivci v hladomorně. Pominulo ovládání myslí a McCoy se Scottem a Suluem se opět vrátili k normálu. Horrorové prostředí se rozplynulo jako... inu, jako mávnutím kouzelného proutku. Na zemi tu leží jen dva neurčité chomáče živé hmoty - dva umírající tvorové, kteří ještě před nedávnem byli Korobem a Sylvií. Zničení transmutoru pro ně znamenalo ztrátu lidské formy, s níž mohli přežít v našem prostředí. Zdá se, že přílišná závislost na magii vede ke stejně špatným koncům, jako přílišná závislost na vědě. Jsou to, konec konců, jen různé způsoby pro dosažení stejného cíle.

Mrtvý Jackson: "Kapitáne Kirku... na vaší lodi leží kletba... opusťte toto místo, nebo všichni zemřete."

Kirk: "Spocku, komentář?"
Spock: "Velmi špatná poezie."
Kirk: "Praktičtější komentář, Spocku."
Spock: "To, co jsme právě viděli, nebylo skutečné."

McCoy: "Ježibaby, černá kočka a něco na způsob hradu..."
Kirk: "Kdyby nebyl jeden člen posádky mrtvý a dva pohřešovaní, řekl bych, že tu někdo připravuje halloween."
Spock: "Halloween?"
Kirk: "Ano, pane Spocku. A z vás by byl skvělý... No, jednou vám to vysvětlím."

Kirk: "Kostr... doktore?"

Korob: "Vy jste jiný, pane Spocku. Nemyslíte jako ostatní. Pro vaši logiku existují jen dvě barvy, černá a bílá. Vidíte to všechno kolem sebe... a nevěříte."
McCoy: "Neví nic o Halloweenu."

Kirk: "Snažili se nám vniknout do vědomí..."
Spock: "A minuli."

Kirk: "Nejsou to přátelští hosté. Je třeba je zastavit. Jenomže, v dané situaci..."
Spock: "Ani já tentokrát nevím, jak postupovat dál."

Korob: "Jsi krutá! Mučíš naše vzorky!"
Sylvia: "I to je pro mě nový pocit. Shledávám ho stimulujícím."

Sylvia: "Budete smeteni! Vy, vaši muži, vaše loď... vaše světy!"

Korob: "Je to důsledek převzetí vaší formy... nenasytná touha po dojmech a pocitech. Je nebezpečná. Nemuselo se to stát. Mohli jsme do vaší galaxie přijít v míru."

Sylvia: "Potřebujeme vaše sny, vaše ambice. Na nich mohu stavět. Dej mi ten transmutor!"

McCoy: "Byla to všechno jen iluze."
Kirk: "Žádná iluze. Jackson je mrtvý."