STAR TREK
 Star Trek > seriál >  informace o epizodách   

Seriál
Postavy
> Epizody
Svět
Tvůrci
23.9.2017, 13:09
<<< domů

seriál Andromeda
Podpořte vysílání slavné sci-fi ságy!
(Klikni pro vstup na stránku kampaně)



13. - "The conscience of the king"
("Jeho veličenstvo vrah")

premiéra 08.12.1966, česká premiéra 17.05.2002




Scénář Barry Trivers
Režie Gerd Oswald
Hudba Joseph Mullendore

Hvězdné datum 2817.6: Je možné, aby ředitel kočovné herecké společnosti Anton Karidian byl ve skutečnosti uprchlý diktátor Kodos, odpovědný za smrt tisíců lidí? Pokud ano, existuje nějaký způsob, jak mu to dokázat? James Kirk, který coby chlapec prožil Kodosovu vládu, je odhodlán odhalit pravdu.




Zajímavosti a postřehy

--- Kolonie Signia Minor, viditelná za oknem hned po skončení titulků epizody, je ve skutečnosti malované městské panorama Mojave z The cage (viditelné v piknikové scéně s koněm). Dokonce i to samotné okno pochází z pilotního dílu, pro změnu však druhého - Where no man has gone before.

--- V této epizodě se neměl původně objevit Kevin Riley. Postava otráveného člena posádky se jmenovala Robert Daiken. Teprve když tuto roli dostal představitel Rileyho Bruce Hyde, bylo jméno změněno.

--- McCoy si dělá ze Spocka legraci, když odmítá pozvání na skleničku s tím, že Vulkanci nepijí: poznamená, že to je důvod, proč byli poraženi. Kým byli Vulkanci poraženi, a kdy? Byl snad nějaký válečný konflikt mezi Vulkanem a Zemí, ještě předtím, než společně založili Federaci? Nebo možná McCoy jen naráží na výsledky nějakého nedávného sportovního zápasu?

--- Hudba, která zazní na recepci (a později v baru na Základně 11 v dílu Court Martial), je zřejmě ve světě Star Treku populární šlágr. V našem světě je to bohužel jen upravená verze znělky Star Treku.

--- Pozorovací ochoz nad hangárem raketoplánů, kam vezme Kirk Lenore na procházku, je opravdu neobvyklou částí Enterprise; málokdy se nám naskytne možnost navštívit na lodi takové odlehlé místo. Bohužel, tato místnost se už ve Star Treku neobjevila. Nezapomnělo se však na ni; na modelu hangáru, zkonstruovaném pro následující epizody, jsou okna pozorovatelny dobře patrná.

--- Toto je poslední epizoda, v níž se (byť jen krátce) objevuje postava Janice Rand. Roddenberry se během následujících let dal mnohokrát slyšet, že chtěl tuto postavu v seriálu zachovat. Musela být vyřazena na nátlak televize NBC - její představitelé se domnívali, že s Kirkem coby milovníkem na volné noze dosáhne seriál větší sledovanosti.


Shrnutí děje (přeskočit)

Hvězdné datum 2817.6: Kirkův přítel a slavný vědec Thomas Leighton pozve Enterprise, aby se podílela na testování jeho nově vyvinuté syntetické potraviny, která by mohla zcela vyřešit potravinové krize na odlehlých planetách. Ukáže se však, že Leighton vůbec žádné syntetické jídlo nevyvinul. Chtěl jen Kirkovi ukázat jednoho moc zajímavého shakespearovského herce, Antona Karidiana. Karidian se svou společností oživil starou tradici cestujících hereckých skupin, putuje od planety k planetě a všude předvádí vlastní adaptace Shakespearových her. Kirk musí uznat, že ten muž hraje docela dobře - ale proč kvůli tomu Thomas odklonil Enterprise z její trasy? Z toho by mohly být opravdu velké problémy. Leighton však je přesvědčen, že jeho důvod je více než dostatečný: má vážné podezření, že Anton Karidian je ve skutečnosti Kodos přezdívaný Popravčí, bývalý správce pozemské kolonie Tarsus IV, který se v krizové situaci chopil moci a polovinu kolonistů dal popravit. Leighton a Kirk mají na tu vzdálenou dobu společné vzpomínky - oba Tarsus IV přežili a navíc patří k nepatrné hrstce lidí, kteří Kodose viděli na vlastní oči a zůstali naživu.
Leightonova paměť se zdá být lepší než Kirkova - nebo alespoň jeho představivost. Kirk totiž v Karidianovi opravdu Kodose nepoznává. Pravda, jisté společné rysy by tu byly, ale to je snad jen náhoda.

Po návratu na Enterprise to Kirkovi nedá a projde si Karidianovy záznamy. Do očí ho udeří dvě věci: Za prvé, o Karidianovi není žádná zmínka z doby starší než dvacet let... tedy z doby před masakrem na Tarsu. Za druhé, Kodos a Karidian, když člověk vidí jejich fotografie vedle sebe, jsou si opravdu dost podobní. Vzhledem k tomu, že po Kodosovi se nenašlo víc než zuhelnatělé tělo, na Leightonově teorii by mohlo být zrnko pravdy. Kirk se rozhodne podniknout další zkoumání.
Večer se Kirk zúčastní večírku, kteří Leightonovi pořádají na počest herců. Leighton doufal, že tak dostane možnost vidět Karidiana zblízka, jenže ten ho zklamal: Karidian nikdy na veřejnost nechodí. Zato se tu objeví jeho dcera, krásná blonďatá devatenáctiletá Lenore, do které se Kirk okamžitě zakouká. Pozve ji na procházku po okolí; pohoda však končí v okamžiku, kdy najdou mrtvé tělo Thomase Leightona. Někdo ho přepadl a zabil cestou domů...
Leightonova manželka Martha položí Kirkovi zásadní otázku: Proč by Thomas měl zemřít, kdyby to, co si myslel, nebyla pravda? A Kirkovi to nedá spát. Rozhodne se podívat se na herce ještě trošku blíž; spojí se proto se svým starým přítelem, kapitánem Jonem Dailym z dopravní lodi Astral Queen, která má dopravit Karidianovy lidi na další štaci. Přemluví ho, aby herce odmítl vzít na palubu. Jediná další loď, která může Karidianovu společnost vzít s sebou, je Enerprise. Herci výměnou za přepravu nabídnou uspořádat pro posádku představení Hamleta.

Kirk je přesvědčen, že pokud je vrahem Karidian, přesněji řečeno Kodos, dříve či později proti němu podnikne útok stejně, jako proti Leightonovi. A právě na to kapitán čeká: během cesty na další působiště Karidianovy skupiny buď odhalí Karidiana jako Kodose, nebo ho přistihne při pokusu o zákeřnou vraždu. Pro jistotu si nechá vypsat seznam všech devíti lidí, kteří Kodose jsou schopni identifikovat - a najde mezi nimi ještě jednoho člena posádky Enterprise. Je jím Kevin Thomas Riley, toho času přidělený ke spojovému. Kirk pro jistotu nechá Rileyho přeložit do strojovny v naději, že se mu tam nic nestane.
Spock je kapitánovým chováním zmaten do té míry, že provede vlastní průzkum celé záležitosti. Protože je už od přírody poněkud trpělivější než Kirk, zjistí i něco, co kapitánovi zůstalo utajeno: sedm z devíti lidí, kteří mohli Kodose identifikovat, bylo zavražděno. Poslední z nich byl Thomas Leighton. Naživu jsou tedy už jen dva: Kirk a Riley. A pokaždé, když zemřel někdo z těch sedmi, byla poblíž Karidianova společnost...

Riley sedí na noční směně ve strojovně a zoufale se nudí. Vzal si s sebou večeři, ale nemá valnou chuť k jídlu. Spojí se tedy se společenskou místností, jestli tam nenajde spřízněnou duši, s níž by si mohl popovídat. Najde; Uhura mu dokonce zazpívá svou nejnovější písničku. Zatímco Riley zasněně sedí, za jeho zády padá na stěnu temný stín a ruka v rukavici stříká do jeho sklenice mléka jakousi neznámou tekutinu. Když se Riley napije, téměř okamžitě padne k zemi v křečích. Přežije jen díky tomu, že se právě baví interkomem s Uhurou a ta zavolá pomoc.
Spockovi je jasné, že pokud Riley zemře, bude kapitán nepochybně dalším cílem. Sám je přesvědčen, že Karidian je Kodos; Kirk však zatím stále jistotu nemá. Teprve když mu někdo do kajuty nastraží phaser nastavený na přetížení, přiměje ho to na Karidiana uhodit a donutit ho k přiznání. Karidian samozřejmě vše zapře, ale Kirk si je teď už prakticky jistý: Karidian přečetl Kodosův projev bez jediného zaškobrtnutí a na papír se přitom podíval jen na samém začátku, jako by ta slova dobře znal. Navíc Kodose obhajuje a rozebírá jeho situaci způsobem, jakého by mohl být schopen jedině ten, kdo to vše zažil na vlastní kůži. Jenomže prakticky jistý neznamená totéž jako naprosto jistý. Kdyby si Kirk byl naprosto jistý, Karidian - nebo snad Kodos - neopustí Enterprise živ.
Lenore byla svědkem Kirkova výstupu se svým otcem a zdá se, že se jí to velmi dotklo. Kirkův přístup jí připadá krutý. Očividně chová vůči svému otci silné ochranitelské instinkty. Kapitán dostane vynadáno, co se jen do něj vejde.
A mezitím Riley náhodou vyslechne McCoyův záznam do deníku, v němž se doktor zmiňuje o možnosti, že Karidian je Kodos. Riley, který na Tarsu IV ztratil celou rodinu, je šokován a pomalu se v něm rodí odhodlání k pomstě.

Přišel čas slíbeného představení Hamleta. Ti, kdo mají volno, se shromáždili v divadelním sále. Ostatní mají možnost tuto mimořádnou událost sledovat na lodním audiovizuálním okruhu, aniž by museli opustit pracoviště. Živé divadlo na Enterprise nebývá každý den. Kirkovi však ten zážitek kazí starosti. Stále nemá nic v ruce: Karidian může být Kodos, ale také nemusí. Hlasová analýza odhalí pouze částečnou shodu Karidianova a Kodosova hlasu - to není dost na to, aby mohl obvinit muže z masové vraždy, ale zároveň je to až příliš na to, aby ho mohl označit za jednoznačně nevinného.
Na obzoru jsou další nepříjemnosti. Zatímco po jevišti se prochází Karidian coby duch Hamletova otce, v zákulisí se plíží Riley s nabitým phaserem, připravený pomstít se za smrt své rodiny. Kirk ho naštěstí stačí včas zastavit, než provede nějakou hloupost. Zklamaný Riley se vrátí zpět na ošetřovnu, ale Kirk zůstane v zákulisí.
Za to se mu brzy dostane odměny: vyslechne rozhovor Lenore s otcem. To, co slyší, mu zmrazí srdce a zastaví dech: Lenore se svému otci přizná k vraždám, kterých se dopustila. Zjistila pravdu o svém otci a z lásky k němu začala zabíjet ty, kdo by mu mohli ublížit. Nešťastná dívka je přesvědčena, že otce zachránila - ale on zatím nechtěl nic víc než zapomenout, uprchnout sám před sebou a vychovat svou dceru tak, aby její život nebyl poskvrněn jeho zločinem. Nepodařilo se mu to; život s mužem, který je neustále sžírán vědomím viny a na divadelních prknech neustále znovu a znovu prožívá největší zločin svého života, se na duši mladé dívky podepsal víc, než si kdo dokázal představit. Z takového dětství prostě nemohl vzejít duševně zdravý člověk. Lenore je posedlá bezpečím a štěstím svého otce, bezmezně ho obdivuje a miluje, ale zároveň se děsí jeho činů - děsí se jich tak moc, že je sama ochotna je zopakovat, aby tím činy svého otce vymazala.
Kirk už slyšel dost; vykročí z úkrytu, aby Karidiana zatkl. Lenore se však zmocní phaseru, začne s ním ohrožovat Kirka a trvá na tom, aby směl otec představení dokončit. Představení ale skončilo tak jako tak - skutečné živé drama se přesunulo ze zákulisí na jeviště a vyděšení diváci vyskakují ze sedadel. Lenore vystřelí na Kirka; Karidian však úmyslně skočí výstřelu do cesty a padne mrtev. Lenore se vrhne k mrtvému otci, ale život mu již vrátit nemůže. Je v šoku. Ujme se jí McCoy a postará se jí o tu nejlepší psychiatrickou péči; to nešťastné děvče muselo mít strašlivý život.

Živý štít, mrtvé tělo na jevišti - tak tedy skončila největší životní role velkého Antona Karidiana. A Kodos, přezdívaný Popravčí? Ten přece zemřel už dávno, tenkrát před dvaceti lety. Zemřel spolu s čtyřmi tisíci nevinných, aby zbylé čtyři tisíce mohly žít.


Památné citáty

Leighton: "Sleduj ho. Sleduj Macbetha."

Kirk: "Herec co odhání obdivovatele? Neobvyklé."

Marta: "Proč by byl Tom zabit, kdyby to, co si myslel, nebyla pravda?"

Spock: "Benecia je osm světelných let mimo náš kurs."
Kirk: "Až budu potřebovat osvěžit paměť, řeknu si vám. Teď plňte rozkazy."

Spock: "Šetřte si své filosofické metafory, doktore."

Spock: "Rasa mého otce byla ušetřena pochybných výhod alkoholu."
McCoy: "Aha, tak teď už vím, proč byli poraženi."

McCoy: "Viděl jste tu malou Julii? Je to pěkně vzrušující mrška. Ovšem, vaše osobité hormony vám brání to vidět..."

Lenore: "Ta loď... všechna ta energie, dmoucí se, pulsující, ale pod kontrolou. Jste také takový?"

Lenore: "A co ženy? Změnily je stroje? Jsou z nich teď jen lidé, namísto žen?"
Kirk: "Světy se mění, galaxie se rozpadají v prach, ale žena zůstává ženou."

Spock: "Podle našich záznamů to začalo na pozemské kolonii Tarsus 4, když zásoby jídla napadla exotická plíseň a byly téměř zničeny. Bylo tam přes osm tisíc kolonistů a skoro žádné jídlo. Tehdy se správce Kodos chopil moci a vyhlásil stanné právo."
McCoy: "Slyšel jsem o tom."
Spock: "Možná ne všechno. Kodos začal kolonisty rozdělovat. Na ty, co přežijí díky zbylým zásobám jídla, a na ty zbylé, kteří budou okamžitě usmrceni. Aplikoval při tom své vlastní eugenické teorie."
McCoy: "Bohužel nebyl první."
Spock: "Ale jistě jeden z nejkrutějších. Podle vlastních měřítek svévolně rozhodl, kdo bude žít a kdo zemře, a poté své rozhodnutí nemilosrdně uvedl do praxe. Děti viděly své rodiče umírat. Celé rodiny vyhlazeny. Přes čtyři tisíce lidí. Zabil je rychle a bezbolestně, ale zabil. Nakonec dorazila pomoc, ale život jim už nikdo vrátit nemohl."

Spock: "Dokonce i v tomto koutě Galaxie, kapitáne, se dvě plus dvě rovná čtyřem. Téměř jistě se vás někdo pokusí zabít."

McCoy: "A když zjistíš, že je to Kodos, co pak? Boží soud? Poneseš jeho hlavu chodbama? Ty mrtvé nevzkřísíš, Jime!"
Kirk: "Ne. Ale budou mít klid."

Karidian: "Revoluce je úspěšná. Ale přežití vyžaduje drastická opatření. Vaše další existence představuje hrozbu pro blaho společnosti. Vaše přežití znamená pomalou smrt cennějších členů kolonie. Nemám proto jinou možnost než odsoudit vás k smrti. Tímto nařizuji vaši popravu. Podepsán Kodos, správce Tarsu 4."
Kirk: "Pamatuji si ta slova. Zapsal jsem si je. A vy jste je přednášel jako byste je znal. Sotva jste se na ten papír podíval."
Karidian: "Učím se své role velmi rychle."
Kirk: "A jste si jist, že jste ji už jednou nehrál - před publikem, které jste bez milosti vymazal ze světa?"

Karidian: "Kodos musel rozhodnout o životě a smrti. Někteří museli zemřít, aby jiní mohli žít. Sám jste velitel, kapitáne. Mělo by vám to být zřejmé."
Kirk: "Zřejmé je mi jen to, že čtyři tisíce lidí zbytečně zemřely."
Karidian: "Aby jiné čtyři tisíce mohly žít. Kdyby zásobovací lodě nedorazily dřív, než se čekalo, ten váš Kodos byl mohl vstoupit do dějin jako slavný hrdina."

Lenore: "Jste jako vaše loď, kapitáne. Mocný, silný, ale nelidský."

Karidian: "Nechť krvavá msta nabere konečný směr!"

 <<< předchozí   následující >>> 

 Sekce: epizody 


 <<< předchozí   následující >>> 


 Osoby a obsazení 

James Kirk:
William Shatner
Spock:
Leonard Nimoy
McCoy:
DeForest Kelley
Uhura:
Nichelle Nichols
Janice Rand:
Grace Lee Whitney
Anton Karidian:
Arnold Moss
Lenore Karidian:
Barbara Anderson
por. Leslie:
Eddie Paskey
por. Kevin Riley:
Bruce Hyde
por. Matson:
David Troy
Martha Leighton:
Natalie Norwick
Thomas Leighton:
William Sargent


 Důležitá data 

Konečná verze scénáře
23.8.1966
Revidovaná konečná verze
14.9.1966
Druhá revidovaná verze
19.9.1966
Natáčení probíhalo koncem září 1966


[nahoru][domů][kontaktní mail]
Star Trek - by Desilu studios
 Poslední úprava 01.01.1970 
 Design, content & idea © ToS (The only StarTrek) team 2002